|
|
Souvislost rizika suicidia a depresivních symptomů u pacientů - mužů závislých na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě ve vybraných zařízeních v ČR
Rotreklová, Anna ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Reichelová, Lenka (oponent)
Východiska: Rizikové faktory spojené se suicidalitou jsou například těžká depresivní epizoda v anamnéze, nízké sebevědomí, pocity beznaděje, agresivita, impulzivita, přítomnost suicidálních myšlenek během depresivní fáze, závažná anxieta, poruchy osobnosti (především hraniční, narcistická a histriónská), nikotinismus, abúzus alkoholu nebo jiných psychoaktivních látek, stres, problémy v zaměstnání, sexuální nebo fyzické násilí, konflikty s příbuznými nebo životními partnery a absence osoby, které by pacient mohl důvěřovat (Látalová, & Praško, 2009). Tyto rizikové faktory se bezesporu objevují i u osob závislých na návykových látkách, ať již v ústavní, nebo jiné léčbě či u osob závislých bez léčby. Proto se práce věnovala tématu suicidia, deprese a závislosti, a ve výzkumné části zkoumala souvislost výskytu depresivních symptomů a rizika suicidia u vybrané skupiny - mužů hospitalizovaných na oddělení pro léčbu závislosti na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě v psychiatrických léčebnách v ČR. Cíle: Hlavním cílem bylo zmapovat téma problematiky suicidia a deprese a propojit je s tématem závislosti. Diplomová studie se zaměřovala na zjištění a srovnání rizika suicidia s výskytem depresivních symptomů u mužů - uživatelů nealkoholových návykových látek v ústavní léčbě ve vybraných...
|
|
|
Možnosti prevence s využitím geriatrických principů: Funkční stav a depresivita ve stáří
Vaňková, Hana ; Čelko, Alexander (vedoucí práce) ; Dohnal, Karel (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Možnosti prevence s využitím geriatrických principů: Funkční stav a depresivita ve vysokém věku MUDr. Hana Vaňková Abstrakt disertační práce Úvod: Preventivní strategie podporující dobrý funkční stav ve stáří nabývají stále většího významu pro jednotlivce i v kontextu stárnutí populace. Provázanost funkčního stavu a depresivity ve stáří je v publikacích popisována jako obousměrná (Yang, 2005; Kivela, 2001). Deprese ve stáří zvyšuje morbiditu i mortalitu a v kontextu značně vysoké prevalence je také socio-ekonomickým problémem (Anstey et al., 2007; Karakaya et al., 2009). Z principů geriatrie vychází komplexní intervence funkčního stavu a depresivity ve formě pohybové terapie. Metody: S použitím nástrojů komplexního geriatrického hodnocení byl studován vztah komponent funkčního stavu a depresivity v souboru 308 uživatelů dlouhodobé péče v České republice (průřezová studie k hypotéze I). Randomizovaná kontrolovaná studie popisuje vývoj depresivity v čase (hypotéza II) a efekt pohybové intervence na depresivitu (hypotéza III) u 162 institucionalizovaných seniorů, jejichž průměrný věk byl nad 80 let. V obou analýzách byla nástrojem hodnocení depresivity Geriatrická škála deprese dle Yesavage. Výsledky: V průřezové studii byla zjištěna přítomnost depresivity u 46% seniorů žijících v institucích dlouhodobé péče v...
|
|
|
Subjektivní zdraví se zaměřením na determinanty deprese ve vybraných zemích Evropy
Mlíčková, Klára ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Dzúrová, Dagmar (oponent)
Subjektivní zdraví se zaměřením na determinanty deprese ve vybraných zemích Evropy Abstrakt Cílem této práce je porovnat podíly osob s příznaky deprese ve 29 zemích Evropy na základě šetření o zdraví EHIS 2014. Zkoumán je vliv determinantů věku, pohlaví a vzdělání a pozornost je zaměřena na osoby ve věku 65+ let. Pomocí shlukové analýzy jsou porovnány podíly osob ve věku 15+ let trpících příznaky deprese s podíly osob ve věku 65+ let s příznaky deprese a také mezipohlavní rozdíly v příznacích deprese u osob ve věku 65+ let. Vztah determinantu vzdělání a příznaků deprese u osob ve věku 65+ let je zobrazen pomocí podmíněného formátování. Bylo zjištěno, že u starších osob dochází k výraznému zvýšení výskytu příznaků deprese a patrnější je to u žen. Úroveň vzdělání se taktéž odráží ve výskytu příznaků deprese u osob ve věku 65+, nicméně tento vztah není v rámci vybraných zemí tak jednoznačný jako u věku a pohlaví. Klíčová slova: subjektivní zdraví, determinanty zdraví, příznaky deprese, EHIS
|
|
|
Depresivní symptomy u starších lidí a jejich možné zmírnění při interakci s dětmi
Horáková, Karolína ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá depresivní symptomatikou ve stáří a možným působením interakce s dětmi na tyto symptomy. V literárně-přehledové části se věnuje nejprve vymezení stáří s některými jeho psychologickými charakteristikami. Dále se zabývá depresivními stavy ve stáří, jejich prevalencí, etiologií a prognózou. V této části se nachází i podkapitola, která je věnovaná screeningu depresivních stavů ve stáří. Značná část je věnovaná protektivním faktorům, které by mohly staršího člověka uchránit před nástupem deprese, a nejčastěji je zmiňována sociální opora a kontakty s lidmi. Na toto sdělení navazuje část věnovaná interakci s dětmi a jejím výhodám a případným rizikům při interakci v mezigeneračních programech. Poslední kapitola literárně-přehledové části se věnuje již konkrétním mezigeneračním programům. Výstupem této práce je návrh výzkumu, který by se pokusil o zhodnocení již existujících českých mezigeneračních programů a měl by zodpovědět hlavní otázku této bakalářské práce, zda interakce s dětmi může zmírňovat depresivní symptomy ve stáří, případně fungovat jako protektivní faktor před nimi.
|
|
|
Možnosti prevence s využitím geriatrických principů: Funkční stav a depresivita ve stáří
Vaňková, Hana ; Čelko, Alexander (vedoucí práce) ; Dohnal, Karel (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Možnosti prevence s využitím geriatrických principů: Funkční stav a depresivita ve vysokém věku MUDr. Hana Vaňková Abstrakt disertační práce Úvod: Preventivní strategie podporující dobrý funkční stav ve stáří nabývají stále většího významu pro jednotlivce i v kontextu stárnutí populace. Provázanost funkčního stavu a depresivity ve stáří je v publikacích popisována jako obousměrná (Yang, 2005; Kivela, 2001). Deprese ve stáří zvyšuje morbiditu i mortalitu a v kontextu značně vysoké prevalence je také socio-ekonomickým problémem (Anstey et al., 2007; Karakaya et al., 2009). Z principů geriatrie vychází komplexní intervence funkčního stavu a depresivity ve formě pohybové terapie. Metody: S použitím nástrojů komplexního geriatrického hodnocení byl studován vztah komponent funkčního stavu a depresivity v souboru 308 uživatelů dlouhodobé péče v České republice (průřezová studie k hypotéze I). Randomizovaná kontrolovaná studie popisuje vývoj depresivity v čase (hypotéza II) a efekt pohybové intervence na depresivitu (hypotéza III) u 162 institucionalizovaných seniorů, jejichž průměrný věk byl nad 80 let. V obou analýzách byla nástrojem hodnocení depresivity Geriatrická škála deprese dle Yesavage. Výsledky: V průřezové studii byla zjištěna přítomnost depresivity u 46% seniorů žijících v institucích dlouhodobé péče v...
|
|
|
Souvislost rizika suicidia a depresivních symptomů u pacientů - mužů závislých na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě ve vybraných zařízeních v ČR
Rotreklová, Anna ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Reichelová, Lenka (oponent)
Východiska: Rizikové faktory spojené se suicidalitou jsou například těžká depresivní epizoda v anamnéze, nízké sebevědomí, pocity beznaděje, agresivita, impulzivita, přítomnost suicidálních myšlenek během depresivní fáze, závažná anxieta, poruchy osobnosti (především hraniční, narcistická a histriónská), nikotinismus, abúzus alkoholu nebo jiných psychoaktivních látek, stres, problémy v zaměstnání, sexuální nebo fyzické násilí, konflikty s příbuznými nebo životními partnery a absence osoby, které by pacient mohl důvěřovat (Látalová, & Praško, 2009). Tyto rizikové faktory se bezesporu objevují i u osob závislých na návykových látkách, ať již v ústavní, nebo jiné léčbě či u osob závislých bez léčby. Proto se práce věnovala tématu suicidia, deprese a závislosti, a ve výzkumné části zkoumala souvislost výskytu depresivních symptomů a rizika suicidia u vybrané skupiny - mužů hospitalizovaných na oddělení pro léčbu závislosti na nealkoholových návykových látkách v ústavní léčbě v psychiatrických léčebnách v ČR. Cíle: Hlavním cílem bylo zmapovat téma problematiky suicidia a deprese a propojit je s tématem závislosti. Diplomová studie se zaměřovala na zjištění a srovnání rizika suicidia s výskytem depresivních symptomů u mužů - uživatelů nealkoholových návykových látek v ústavní léčbě ve vybraných...
|
|
|
Výskyt depresivních symptomů u adolescentů: vliv věku a pohlaví,souvislosti s osobnostními charakteristikami a s percepcí rodinného prostředí
Macek, Petr ; Řehulková, Oliva ; Řehulka, Evžen
Dvě kohorty respondentů, mladší (12 let, soubor 441 adolescentů, 187 chlapců, 254 dívek) a starší (16 let, soubor 325 adolescentů, 130 chlapců, 195 dívek) kompletovali řadu dotazníkových metod, mimo jiné The Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D). Potvrdil se předpoklad, že depresivní syndromy adolescentů jsou výsledkem jak vlivů osobnosti, tak vlivu psychosociálních (vztahových charakteristik). Zřetelně se ukazuje vliv neuroticismu - míra lability lineárně souvisí s mírou depresivity, vliv extraverze není jednoznačný. Silný je vliv optimismu, značný význam má celkové pozitivní sebehodnocení (self-esteem).Pozitivní vztahy s rodiči, manifestované vřelostí a podporou mají značný význam po celé období adolescence - jejich vliv se s věkem výrazně neoslabuje
|
|
|
Výskyt depresivních symptomů u adolescentů: vliv věku a pohlaví, souvislostí s osobnostními charakteristikami a s percepcí rodinného prostředí
Řehulková, Oliva ; Macek, P. ; Řehulka, E.
This contribution is based on data of a long-term study on adolescent psychosocial development. Two age cohort (12 years old and 16 years old), 317 boys and 449 girls completed a set of instruments including a depression scale (the Center for Epidemiologic Studies Depression Scale ů Radloff, 1991), a questionnaire regarding personal dimensions (stability-lability, extraversion-introversion), and scales regarding perception and evaluation of family environment and atmosphere (warmth of mother, warmth of father, family trust, quarrels, coping strategies).
|
host ::
RSS.